I am asking if someone can translate this from Czech to English. It is a history of the village where my ancestors came from. I found it at this website: http://www.obec-bulovka.cz/ and sad to say I cannot read Czech! Thank you Emil in Wisconsin Vsechny tri obce - Bulovka, Arnoltice a Dolní Oldrís jsou poprvé shodne písemne dolozeny k r. 1346 v mísenských memobiliárních knihách. Bulovka bývala v dávných dobách v drzení rodu Maxenu a Eberhardu, Arnoltice pak drzely rody Tschirnhausenu, Schwanitzu, Kyawu, Bindenmannu, Scharfsodtu, Faustu, Unwürdu a Rodewitzu. V prípade Dolní Oldríse to byly rody lénních pánu ze Schlanothu, Nicklasdorfu, Halbendorfu, ale nejvýznamnejsím rodem zde pusobícím byl rod Eberhardu. Rytíre Abrahama von Eberharda náhrobek z r. 1612 je dodnes u oldrísského kostela vcelku dobre zachován. Vne za ohradní zdí oldrísského kostela a hrbitova - vedle severní brány - se nachází jedna z 19 registrovaných chránených památek v obci, a to je smírcí kríz. Pokud jde o jména výse uvedených lénních pánu, nutno pripomenout, ze mnozí z nich byli loupezivými rytíri. Zejména nekterí Tschirnhausenové, Kyawové a Maxenové se v oblasti krvave vyznamenali. Chloubou arnoltického kostela sv. Magdalény a bulovského kostela sv. Michaela jsou ve vezích umístené puvodní velké zvony, které nepotkal smutný osud jiných, které v minulých dobách válecných skoncily prelity do podoby kanonu. Tak skoncily strední a malý zvon arnoltického a bulovského kostela a totéz se týká zvonu kostela sv. Martina v Dolní Oldrísi. Pokud se máme zmínit o puvodu názvu nasich obcí, pak v prípade Arnoltic je vysvetlení velmi snadné - puvodní nemecké kroniky uvádejí pojmenování jako Arnoldova vesnice, Arnsdorf. V prípade Bulovky se puvodní název vysvetluje mnoha zpusoby, snad nejpravdepodobnejsí výklad puvodu jména sedí z nemeckého prekladu na Býcí ves nebo Spolkovu ves (Bullensdorf, Bunnensdorf), snad mozná i Bratrská (Prátelská) ves (Boulesdorf). Pokud jde o puvod názvu Dolní Oldríse, obec se mela r. 1346 jmenovat Blrigsdorf. Pozdejsí odlisení názvu obce "Dolní" pochází od oddelení cásti "buse" - kroviny,rostí - Ullersdorf, cili cesky Dolní Oldrís. Z dalsích historických zajímavostí si uvedme následjící: Arnoltice mají r. 1652 sedm funkcních rybníku, dnes (r.2000) jediný, a to je jeste vlastne zatopené hliniste po cinnosti nekdejsí cihelny. R. 1831 -1833 byla pres Arnoltice z Frýdlantu do polského Záwidova postavena dnesní státní silnice c. I/13 (nedávno jeste I/35). V techto letech byla postavena i tzv. Poustecká obora. Silnice z Arnoltic k bulovskému statku byla postavena v r. 1907-1908, a to v délce 2 995 m Antonínem Schäfferem z Arnoltic za 21 721 Kc a zemská dotace cinila 5 500 Kc,obecní príspevek pak 5 950 Kc. R.1856 mely Arnoltice 769 obyvatel (témer tolik, jako mají dnes vsechny tri obce dohromady). R.1738 byl arnoltický kostel prestaven na zdený. Velký zvon arnoltického kostela pochází z r. 1604 od Jáchyma von Kyaw. Nejhorsí povoden postihla nase obce 13. a 14. cervna 1880, kdy hladina dosahovala az na budovu cp. 47 u arnoltického kostela ! Ant. Lammel z cp. 140 tehdy prisel o zivot. Dne 16. zárí 1779 obcí projízdí na inspekcní ceste císar Josef II. Dodnes se uzívají nekteré staré místní názvy v jednotlivých cástech obce. Tak napr. v Arnolticích U krízku, Katerinin vrch, Na Sajbe - v Bulovce zase Stemberk (Stainberg - Kamenný vrch) a zaniklé jsou Rady, Louze, Lesní mlýn a j.Na konci 14. stol. patrila jedna cást Bulovky urozeným pánum z Bibrstejna a druhá pak purkrabímu z Donína na Grabstejne. R.1629 mela Bulovka 30 sedláku, r. 1834 pak 1112 obyvatel, r. 1869 to bylo dokonce 1695 obyvatel a roku 1910 potom 1260. Kamenná podoba bulovského kostela vznikla prestavbou r. 1720-1724 a mohutná ctyrboká vez byla pristavena r. 1738. První vezní hodiny zde byly instalovány r. 1800 a r. 1909 byly verejnou sbírkou opatreny vezní hodiny zcela nové, které jdou pri péci pana Josefa Jíny presne i dnes. Velký kamenný kríz bulovského hrbitova byl vysvecen 4. ríjna 1886. Puvodní bulovská kronika jmenuje 28 obcanu, kterí v celé historii obce do r. 1926 dosáhli nevsedních postu a titulu, jako napr.: primariární pastor, zemský soudní rada ve Vídni, ucitelu, skolní inspektor, prednosta zeleznicní údrzby, továrník, preparátor vídenské univerzity, dustojníci, umelecký kovár a j. Silnice z Bulovky do Krásného Lesa postavena v roce 1893 a silnice od bulovského statku do Dolní Oldríse pak v r. 1895-1898. Elektrický proud do obce zaveden v r.1922. Posta v Bulovce zrízena r. 1913. Historii nasich obcí blíze osvetluje "Sborník" obce vydaný v r. 1996 u prílezitosti trvání nasich obcí po dobu 650 let a potom také malá brozurka z následujícího roku "Obec Bulovka v historických obrazech". Tato tiskovina prinásí hlavne pretisk obrázku a fotografií z bulovských kronik a doprovodný text je cesko-nemecký. Sborník je bohuzel zcela rozebrán, brozurky jsou jiz jen v omezeném mnozství. V r. 1996 Obec Bulovka dosáhla mimorádného úspechu v soutezi o Vesnici roku 1996 v rámci Programu obnovy venkova, kdy v oblastním kole s "Bílou stuhou" skoncila na 3. míste a tím se zaradila mezi 35 ocenených obcí v rámci celé CR. Slavnostní predání"Bílé stuhy" probehlo ve vítezné jihomoravské obci Vrateníne na cesko-rakouských hranicích. V r. 1999 bylo po spravovaných obcích rozmísteno 15 informacních tabulek s krátkým popisem vázícím se k danému objektu nebo události.